aliceingarden

spiritofdream

1. Kdybys měla tu moc natrvalo zhmotnit jakoliv literární postavu, která by to byla?
    - Těch by bylo! Momentálně by ale vyhrála Vianne Rocher. Chodila bych k ní na horkou čokoládu...
2. Co ráda jíš?
    - Ehm. Viz odpověď na první otázku. A jsem úchyl, zbožňující lékořici ve všech podobách. A stejně jako jistá prevítí postava miluju ryby. Živé je z akvária ovšem nepojídám. Zatím.
3. Být vládkyní v nějakém království, co bys dělala?
    - Ha! Oblékla si korzet, Steelrosiny boty a smála se padoušským smíchem! To byl vtip. Víš, co bych dělala? Zabrložila se a KONEČNĚ SI ODPOČINULA!:o) A pak bych se snažila, udržet si svůj černohumorný nadhled.
4. Jaká vůně tě umhouří?
    - jasmín. Levandule. Heřmánek ve skříňce v mojí staré kuchyni. Kosatce - ty obrovské, sladce meruňkově/růžové. A - bude to znít fakt divně - vůně Prevítova čistého trička, když se ke mě přiřítí, obejme mě, a zařve mi do ucha: Ahoj Temelíne!:o))
5. Kdo by měl napsat knihu o tvém životě?
   - Oscar Wilde. Případně Radclyffe Hallová... No tak jo, dost srandy. Terry Prattchett. Rozhodně.:o)

asperias

1. Džíny nebo sukně?
 Džíny. Kapsáče. Šortky. Sukně čas od času taky - mám ráda převleky.:o)
2. Kdybys mohla oživit jednu jedinou v literatuře zemřelou postavu, která by to byla a proč?
Těžká otázka. Anžto si nedokážu vybavit postavu z literatury klasické, sáhnu po... ehm... Lupinovi. Protože tahle smrt byla vážně zbytečná. A protože ho mám nejradši. Jo, a kdybych zašátrala v "lehkém" čtivu, byl by to Diogenes Pendergast, klišovitě úchvatný Preston/Childovský padouch. Protože ho Constance zabila dřv, než si se starším bráchou stačili všechno vyjasnit. Což je docela škoda.
3. Kdybys mohla v reálném světě používat jedno jediné rowlingovské kouzlo, které by sis vybrala a proč?
Jen jedno? Dobrá, tak alohomora! Zapomínám si klíče.:o)
Kdybys nebyla lemur, co bys byla za zvíře?
Chameleon. Občas klamu tělem. Nebo netopýr, spaní hlavou dolů shledávám fascinujícím.
5. intimní otázka (jestli na ni nechceš odpovídat, tak mě odešli do patřičných mezí; nebo napiš mail): co to vlastně má Lemur za zdravotní potíže?
Nechci zabíhat do úplných podrobností - ono to není nejveselejší téma, jen prozradím, že moje tělo čas od času zešílí a začne se chovat jako trucovitý puberťák. A bolí. To už vlastně pořád, zvykla jsem si. A špatně se mi dýchá. Na to si nezvyknu, ale to se naštěstí naděje tak často. Jo - a aby to nestačilo, jsem migrenik. Kdo dneska ne...:o)


neryalebrett se ptá:

1. Ve které hře by sis ráda zahrála?
Je- li míněna hra divadelní, bylo by to cokoli od Eve Ensler. Případně některá z úžasných konverzaček Oscara Wildea.
2. Holmes/Watson, nebo House/Wilson?
OBOJÍ! *sliní si na klávesnici*
3. Máš někdy chuť vraždit autory FF?
Některé. Některé víc než jen někdy.
4. Chroupe lemur zeleninu? Jakou nejradši?
Chroupe. Miluje skoro každou. S výjimkou syrové papriky a kapusty, jakkoli zpracované.
5. Lemur je na hudbu z New Orleans. To víme. Takže - zpívá si Lemur v autě?
Že váháš!:o) Lemur si zpívá skoro pořád. Protože dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :o)

Nevím jak začít. Co třeba nějaký brakově-románovou upoutávkou? "Běžela strašidelnou noční zahradou a v patách jí kráčel vrah..."
Ehm. Znáte ten pocit: VÍM-ŽE-JE-TO-STUPIDNÍ-A-NIKDO- TO- NEBUDE-CHTÍT-ČÍST-ALE-STEJNĚ-TO-NAPÍŠU?
 Právě teď ho mám.
A - ta horší zpráva - asi miluju Constance.XD Nebojte. To, že někoho miluju, ještě neznamená, že jsem na něj hodná. *trapně vtipkující lemur*
Varování: Následující text je silně poznamenán tím, že jsem přepracovaná. A asi bych se měla opít. Nebo mluvit s někým normálním...
Nutné (nudné) ujištění: Constance Greene, jakož i Diogenes Dagrepont Bernouilli Pendergast patří Prestonovi s Childem. Dobře jim tak. Ostatní zmíněné postavy jsou moje. Dobře mi tak.
Ještě jeden, již zcela mimomísní přípodotek: Dálnice byla též updatována.
                                 

Nebojte. Tohle je (krom zbývajících, dosud nezveřejněných pěti kapitol Ďábla a archivářky) poslední Pendergast, kterým vás otravuju. Tenhle crossover jsem ale spáchat musela. Obávám se, že po důvodech je snad lepší nepátrat...
Snad to bude "čitelné" i pro ty z vás, kteří pány Prestona a Childa obcházejí desetimetrovým obloukem. Tato černohumorná věcička se totiž odehrává tam, kde to znáte. V Bethanině zahrádce na samém okraji bayou. Je fakt, že už tam zavítal leckdo...

                                                                     

Já vím. O Yamato už dost podrobně a hezky psala  Eba, stejně se ale musím zmínit (a slinu ukápnout), jak dokonalé to bylo. Asi je důležité připodotknout, že se tenhle fantastický zážitek nakonec uskutečnil jen díky Ebině břečťanovité pohotovosti a neústupnosti, protože já do poslední chvíle nevěděla, zda to vyjde.
(Ona je totiž oužasná, ale to víte, tak co se Lemur bude opakovat.)
 

...ale stejně to sem dám. Ten dárek, který jsme s Ebou objevily a chystaly se ho pro Tebe ukořistit, už totiž potom nebyl k mání. Nevadí. Snad se bude líbit i tenhle.
Ještě jednou, do třetice a se zpožděním: Všechno nejlepší k mladým -cetinám,dangerouss.

       

Přátelé, nemám sílu napsat normální, srozumitelný úvod. Opravdu ne. Snad se tedy spokojíte s přepisem rozhovoru, který se čistě teoreticky mohl (ale nemusel) odehrát v Lemuřím doupěti, takhle kolem třetí ráno.
Lemur: (nenaloženě): Jdi pryč, jdi pryč, jdi pryč!
DDBP: (lísavým sexy hlasem): Ani nápad, chére. Budu tu sedět, koukat a znervózňovat tě, dokud mi neslíbíš, že zveřejníš další kapitolu.
Lemur: (ještě nevrleji): Hele, všimnul sis toho neskutečnýho štrůdlu postav, které bych ráda oprášila, ale nemám na to čas? Zmizni.
DDBP: (tváří se tak, že by vám i Norman Bates ve srovnání s ním připadal sympatický): Ty mě nemáš vůbec ráda. No tááák... (rozzáří se) Budu tě šimrat na zádech! A číst ti! Budu nejmilejší záporná postava, jakou jsi kdy psala...

Ehm. Co na to říct? Snad jen: Moc děkuju, Prestone a Childe.
 

 Ps.: Reportáž z Yamato a také z uplynulého víkendu, jakož i dáreček pro Kočku zde najdete zítra. Děkuji za trpělivost.
 

Nemáš ty dnes čirou náhodou narozeniny? MÁŠ! Už včera jsem si říkala, že Ti budu muset popřát a pak...pak jsem si s úžasem uvědomila, že jsi jeden z mála kamarádících se livejournálistů, jejichž telefonní číslo Lemur nemá!:o) Tak volím tuto cestu...
Zobni si malý dáreček.
Takovou maličkou, jarem a jedním místem ovlivněnou variaci na Ďábla a archivářku.